Příběhy 5 biotypů — kompilace publikovaných případů

Předtím

M. (37) je manažerka v IT, dvě malé děti. Pět let chronické úzkosti a vyčerpání. Klasický psychiatr jí předepisoval SSRI a benzodiazepiny — první pomohl pár měsíců, pak přestal. Druhé SSRI ji zhoršilo. Třetí přidal lékař jako augmentaci.

Všechny běžné krevní testy byly „v normě". Štítná žláza v pořádku. Železo v pořádku. Vitamin D doplněn. Lékař jí řekl, že má „rezistentní depresi" a navrhl elektrokonvulzivní terapii.

Vyšetření a intervence

Po přečtení Walshovy knihy Nutrient Power si nechala v ortomolekulární ambulanci udělat Pyrolurie test (ranní moč). Výsledek: výrazně zvýšené pyrolové molekuly. Histamin v krvi v normě. Klasický obraz typu 1.

Průběh (12 měsíců)

• Po několika týdnech cílené nutriční podpory hlásí: poprvé od dětství si pamatuje sny, ranní úzkost je citelně mírnější.
• Po 4 měsících: vysadila benzodiazepin ve spolupráci s lékařem. SSRI postupně snižuje. Lepší spánek, lepší tolerance stresu, návrat libida.
• Po 12 měsících: vrátila se do práce.
• Ve více publikovaných případech se po delším období (měsíce až více než rok) postupně snižovalo užívání léků — vždy výhradně ve spolupráci s ošetřujícím lékařem a s individuálně odlišným výsledkem. Toto není slib ani typický výsledek.

Předtím

P. (44) je inženýr. Klasický „high-functioning depressive". Od mládí si pamatuje výkonové tlaky, perfekcionismus, obsedantní přemýšlení. Sezónní alergie. V rodině alkoholismus i výjimečné akademické úspěchy.

V mládí dostal SSRI. Pomohlo. Cca 10 let stabilní. Pak se naturopat rozhodl přidat „pro lepší výsledky" methylfolate (5-MTHF) v dávce 1 mg denně.

Tři týdny později — nejhorší deprese jeho života. Suicidální myšlenky. Hospitalizace na 2 týdny. Nikdo nevěděl, co se stalo.

Vyšetření a intervence

Po propuštění vyhledal lékaře školeného v ortomolekulárním přístupu. Histamin v krvi 95 ng/ml (norma 40–70) — klasická histadelie. Folát zvýšil aktivitu SERT a vyhnal jeho už dříve nízký funkční serotonin ještě níž.

Průběh (18 měsíců)

• Po vysazení folátu a nasazení cílené nutriční podpory (vápník, metionin, kvercetin, B12) se stav za několik týdnů citelně zlepšil.
• Po 6 měsících: úzkost a obsedantní myšlení mírnější, vrátila se schopnost radovat se.
• Po 18 měsících: stabilní stav.
• Ve více publikovaných případech se po delším období (měsíce až více než rok) postupně snižovalo užívání léků — vždy výhradně ve spolupráci s ošetřujícím lékařem a s individuálně odlišným výsledkem. Toto není slib ani typický výsledek.

Předtím

L. (29) je grafička. Od dospívání panické ataky, vysoká úzkost, nesnášenlivost hlučných míst, chemické citlivosti (parfémy, čisticí prostředky). Suché oči a ústa. Žádné sezónní alergie. Anamnéza ekzému.

Psychiatr nasadil sertralin (SSRI). Po týdnu: panika se zhoršila trojnásobně. Přidali benzodiazepin. Zkoušeli další SSRI. Všechny zhoršily stav.

Lékař navrhl „zkusit" lithium. To přineslo určité zlepšení. Ale L. pochopila, že lithium působí jako anti-glutamát a věděla, že její obraz není bipolární.

Vyšetření a intervence

Po prostudování ortomolekulárního přístupu přešla k ortomolekulárnímu lékaři. Histamin v krvi: 28 ng/ml (norma 40–70) — výrazně nízký. Klasická histapenie. Nasazena cílená nutriční podpora (niacin B3, folát jako 5-MTHF, B12, L-tryptofan).

Průběh (14 měsíců)

• Po 8 týdnech: panické ataky citelně vzácnější. Lepší spánek.
• Po 6 měsících: úzkost lépe zvládnutelná, chemická citlivost mírnější, vrátil se zájem o hobby.
• Ve více publikovaných případech se po delším období (měsíce až více než rok) postupně snižovalo užívání léků — vždy výhradně ve spolupráci s ošetřujícím lékařem a s individuálně odlišným výsledkem. Toto není slib ani typický výsledek.

Předtím

J. (34) — poporodní deprese po druhém dítěti. První dítě zvládla v pořádku. Po druhém: tři měsíce nespavost, panické ataky, úzkostná deprese, neschopnost cítit radost z dítěte.

Psychiatr nasadil escitalopram. Bez výsledku. Přidal sertralin. Stav se zhoršoval. Začala uvažovat o sebevraždě.

Lékař navrhl elektrokonvulzivní terapii. Jana odmítla a hledala dál.

Vyšetření a intervence

Přes ortomolekulárního lékaře udělala měď a zinek v séru + kortizolový profil ze slin. Volná měď výrazně zvýšená, zinek na dolní hranici, kortizolová křivka totálně rozladěná (ranní hypotenze, večerní špičky).

Průběh (9 měsíců)

• Po 3 týdnech cílené nutriční podpory zinku, B6 a nadledvin (postupně počáteční → udržovací síla): první spánky bez přerušení.
• Po 3 měsících: postupné odbourávání SSRI ve spolupráci s lékařem. Návrat emočního spojení s dítětem.
• Po 9 měsících: volná měď v normě. Vrátila se do práce na částečný úvazek.
• Ve více publikovaných případech se po delším období (měsíce až více než rok) postupně snižovalo užívání léků — vždy výhradně ve spolupráci s ošetřujícím lékařem a s individuálně odlišným výsledkem. Toto není slib ani typický výsledek.

Předtím

T. (41) — majitel stavební firmy. Tři roky narůstající problémy: mozková mlha, problémy s pamětí, chemické citlivosti (parfémy, čisticí prostředky), únava, kožní reakce.

Krevní testy „v pořádku". Štítná žláza v normě. Běžný panel těžkých kovů v krvi negativní.

Začalo se to krátce po tom, co 8 měsíců pracoval na renovaci starého domu z 50. let (olověné barvy, azbest při otevírání zdí).

Vyšetření a intervence

Přes ortomolekulárního lékaře udělal vlasový mineralogram (HTMA). Výsledek: výrazně zvýšené olovo, rtuť a kadmium. Zinek a hořčík vyčerpané. Klasický biotyp 5 — toxické přetížení s deficitem metalothioneinu.

Průběh (14 měsíců)

• Postupný detoxifikační protokol pod dohledem: zinek, selen, vitamin C, glutathion, NAC a cílená nutriční podpora.
• Po 6 měsících: mozková mlha citelně slabší, pamět se zlepšila.
• Po 14 měsících: opětovný HTMA — hladiny kovů v normálních rozsazích. Chemická citlivost výrazně ustoupila.
• Ve více publikovaných případech se po delším období (měsíce až více než rok) postupně snižovalo užívání léků — vždy výhradně ve spolupráci s ošetřujícím lékařem a s individuálně odlišným výsledkem. Toto není slib ani typický výsledek.